Milan Vodička
Pletou si Česko a Čečnu. Ti blbci! A co ta Litva?
Vlastně si nejsem úplně jistý, koho jsme to včera ve fotbale porazili. Opravdu Litvu? Nebo Lotyšsko? Ale ten trapas znám dobře a přesně vím, co si asi Litevci mysleli včera u televize a dnes u novin.
Milan Vodička
Berlín '36 a Peking '08: jak se dělá z olympiády děvka
Když George Bush nedávno řekl, že až se do Pekingu přijede podívat na hry, nebude Číně předhazovat lidská práva, vypadalo to rozumně. „Vidím olympiádu jako sportovní událost," řekl. Pak jsem se dočetl, že Británie, Nový Zéland, Belgie a další země zakázaly svým sportovcům promlouvat o Tibetu nebo o pronásledované sektě Fa-lun-kung. Proč ne: při olympiádě by měl zavládnout olympijský mír.
Milan Vodička
Pane Medveděve, strhněte to mauzoleum!
Vážený pane budoucí prezidente, nedávno jsem byl v Moskvě a viděli jsme se tam. Tedy: vy jste mě neviděl, ale já vás sledoval v televizi. Byl jste ten, kdo pořád chodil půl kroku za Putinem. Máme něco společného. Vyprávěl jste, že jako student jste chodil na brigády, abyste si mohl koupit desku Pink Floyd The Wall a džíny Wrangler. Já taky. Ale k tomu se ještě vrátím.
Milan Vodička
Česko o Kosovu: a spali a spali a spali...
Nejdříve to vypadalo, že největší událostí víkendu bude ten strašlivý mráz (ve vnitrozemí celých minus osm), takže jedna televize dramaticky varovala: „Pokud nutně nemusíte, zvažte, jestli vycházet ven.“ Jenže pak čeští politici objevili, že existuje jakési Kosovo.
Milan Vodička
Poučení z íránského vývoje pro Čechy
Tak onen nejasný útvar, který rostl nad Íránem, nebyl jaderný mrak, ale bublina. Navíc splasklá. S radarem v Brdech má však tahle zpráva společného míň, než si myslíme. George Bush vypadá jako kašpar, neboť nedávno kvůli mraku hrozil třetí světovou válkou. Teď je zrušena. A co ten radar?
Milan Vodička
Proč je Clooneymu (i vám) Barma úplně ukradená
Chci psát o Barmě, protože se kolem ní skoro nic neděje. Vypadá to jako protimluv: většinou se píše o místech, kde se něco přihodilo. Ale tady je hrozné to ticho.
Milan Vodička
Je těžké být vojákem v zemi švejků
Když vojáci šikanují velitele, to už je skoro jako když pán pokouše psa. Mnohem zajímavější zprávou však byly výkřiky, které kolem toho zazněly na internetu. Snad to už máme nějak v genech – jsme zřejmě jediný národ na světě, který využívá každé příležitosti, aby krmil sám sebe legendou, že jeho armáda je neschopná a zbabělá, a ještě z toho dělá něco jako veselý rys národní povahy.
Milan Vodička
Když i fotky lžou
Nejhorší je uvěřit bez výhrady všemu, co vám někdo řekne. Zdá se však, že je to taková česká úchylka. Průzkum Eurobarometru ukázal, že jsme skoro nejdůvěřivější v Unii. Prý za to může doba obrození, ale co je u nás psáno, to je pořád dáno. Prostě to říkali v televizi, napsali v novinách nebo na internetu. Tak to bude pravda.
Milan Vodička
Chudák Beckham: soccer nikdy nebude fotbal
O tom, že na Jamajce a jinde v Karibiku zase udeřil hurikán (včera odpoledne zatím 12 mrtvých), se člověk dozví mnohem víc než o třetím největším teroristickém útoku od 11. září včetně (asi 400 mrtvých). Stal se minulý týden v Iráku. Kromě toho pokračuje Dárfúr, Indie a Bangladéš jsou pod vodou, akcie se hroutí a naše vláda zplodila ubohou reformu. Nejlepší čas hovořit o fotbale. No, o socceru.
Milan Vodička
O Usámovi na oslu a mostu v Minneapolisu
Podívejte se, jak souvisí – a přesto vůbec nesouvisí – zřícený most ve městě Minneapolisu s Usámou bin Ládinem. Nebojte, nebude to o tom, jak nám hrozí terorismus. Bude to o tom, jak se nám směje.
Milan Vodička
Jen to mlasklo: pokrytecký polibek s Libyí
Bulharské sestry jsou už šťastně na svobodě, ale člověku je z toho všeho přesto špatně od žaludku. Libye a Západ se políbily, jen to mlasklo, přestože to, co téhle veliké lásce předcházelo, byl úplně normální terorismus.
Milan Vodička
Nových sedm divů světa. Osmý: lidé tomu i věří
Bernard Weber, kterého před lety napadlo nechat lidi hlasovat o nových sedmi divech světa, by si zasloužil nějakou cenu. Dneska je už umění vytáhnout lidem miliony z kapes šikovně, elegantně a počestně.
Milan Vodička
Bushovy hodinky: staly se i horší věci
Tak to přišlo: při křižování George Bushe po Evropě se konečně stalo něco opravdu zajímavého. V Albánii mu ukradli hodinky. Možná to není pravda, ale koho by to zajímalo - bylo by přece škoda nechat se připravit fakty o tak směšnou epizodu. Pikantní na tom je, že Tirana byla jediná zastávka, kde Bushe vítali jako nějakou Madonnu. Bush se přímo koupal v davu, který se rval o jeho ruce, ale jak se ukázalo, šlo jim možná jen o jeho hodinky.
