Poučení z íránského vývoje pro Čechy
Dopřejme si malou duševní rozcvičku a trochu klikání po internetu. Nejdřív ta rozcvička.
Nikdy jsem zrovna nevěřil, že Írán i přes klackovská slova svého prezidenta představuje nějaké akutní ohrožení. Peršané, vynálezci strategické hry jménem šachy nikdy nebyli tak hloupí, aby sami strkali hlavu na špalek. Ovšem týž selský rozum mi brání, abych hned uvěřil zprávě tajných služeb, které se za pět let už dvakrát v Iráku a Íránu tak šeredně sekly.
Radar se otřásá v základech, přestože si nikdo nepovšiml, že zpráva o bublině mu spíš prospěla. Jedním z es odpůrců bylo, že Česko se vystaví prvnímu úderu. Jenže jakému, když z mraku je jen bublina?
Přichází ovšem logická otázka: proč vůbec radar. Česká vláda teď tvrdí, že vlastně nikdy neříkala, že hlavní hrozbou je íránský jaderný program. Ale pánové.
Stačí se projet na internetu a snadno zjistíte, jak často padala v jedné větě slova jako Írán, jaderný, rakety a radar. Dejte si to do kontextu s Bushovou "třetí světovou" a vidíte, že dohromady to dává nějaký dojem.
Teď vláda zkracuje frontu: jde o obranu před raketami všech možných gaunerů, kteří by si je mohli opatřit. To zní lépe než předchozí kramářská píseň. Je to už pravdivý argument. Ale tady moc nezabere. Je americký. Takhle to cítí Amerika.
Po 11. září se změnil její pohled na svět. Připomíná přeostražitou logiku četníků, kteří zatkli pro pálení slivovice baču, jen proto, že měl na půdě přístroj. "Tak to mě musíte zatknout i pro znásilnění. Mám přístroj," vyvodil z toho bača.
Takhle se u nás radar neprodá. Český argument by měl vypadat jinak: Amerika se cítí ohrožena, my si o tom můžeme myslet své, ale ona nás žádá o pomoc, a pro nás je výhodné říci ano. Nikdy jsme neměli lepšího spojence. Radar je pro nás dobrý ne proto, že potřebujeme antirakety, ale proto, že potřebujeme Ameriku.
Osobně by mi bylo úplně jedno, kdyby USA chtěly rozmístit v Brdech letku elitních netopýrů, protože mají pocit, že jen ti je mohou ochránit před obřími saharskými vorvani. Přítomnost USA zvyšuje bezpečnost země. Zvlášť teď. A vysvětlím proč.
Spor o radar už dávno nabral jinou dynamiku, kde tím hlavním z našeho pohledu nejsou nějaké rakety. Problém je jinde. Rusko má možná některé obavy plynoucí z komplexů, které lze pochopit - ale také situaci využilo, aby ukázalo, že už nekouří, cvičí a je zase chlapík. I my, holoubkové, máme zase co mluvit do prostoru, kde má stát radar, říká.
Ten prostor, to je Česko, vážení.
Možná by bylo čestnější a účinnější argumentovat takto. Kromě toho poučení z íránského vývoje ukazuje, že lež se pro dálkové pochody opravdu nehodí.
Milan Vodička
Pletou si Česko a Čečnu. Ti blbci! A co ta Litva?
Vlastně si nejsem úplně jistý, koho jsme to včera ve fotbale porazili. Opravdu Litvu? Nebo Lotyšsko? Ale ten trapas znám dobře a přesně vím, co si asi Litevci mysleli včera u televize a dnes u novin.
Milan Vodička
Berlín '36 a Peking '08: jak se dělá z olympiády děvka
Když George Bush nedávno řekl, že až se do Pekingu přijede podívat na hry, nebude Číně předhazovat lidská práva, vypadalo to rozumně. „Vidím olympiádu jako sportovní událost," řekl. Pak jsem se dočetl, že Británie, Nový Zéland, Belgie a další země zakázaly svým sportovcům promlouvat o Tibetu nebo o pronásledované sektě Fa-lun-kung. Proč ne: při olympiádě by měl zavládnout olympijský mír.
Milan Vodička
Pane Medveděve, strhněte to mauzoleum!
Vážený pane budoucí prezidente, nedávno jsem byl v Moskvě a viděli jsme se tam. Tedy: vy jste mě neviděl, ale já vás sledoval v televizi. Byl jste ten, kdo pořád chodil půl kroku za Putinem. Máme něco společného. Vyprávěl jste, že jako student jste chodil na brigády, abyste si mohl koupit desku Pink Floyd The Wall a džíny Wrangler. Já taky. Ale k tomu se ještě vrátím.
Milan Vodička
Česko o Kosovu: a spali a spali a spali...
Nejdříve to vypadalo, že největší událostí víkendu bude ten strašlivý mráz (ve vnitrozemí celých minus osm), takže jedna televize dramaticky varovala: „Pokud nutně nemusíte, zvažte, jestli vycházet ven.“ Jenže pak čeští politici objevili, že existuje jakési Kosovo.
Milan Vodička
Proč je Clooneymu (i vám) Barma úplně ukradená
Chci psát o Barmě, protože se kolem ní skoro nic neděje. Vypadá to jako protimluv: většinou se píše o místech, kde se něco přihodilo. Ale tady je hrozné to ticho.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!